Obětní beránek zvaný Babiš

Pro levičáky a závistivce jsou úspěšní lidé trnem v oku. Pakliže mohou začnou jim zcizovat majetek pod hesly jako např. „znárodnění“, „zestátnění“, „zavedení státní správy“, „státní dozor“ a další proklamace, 

které nemají jiné opodstatnění než legalizovat naprosto brutální krádež.

Dnes to již v Evropě tak lehce nejde, ale přesto levicová sebranka a závistivci dělají, co mohou, aby úspěšným pokud možno, co nejvíce ztěžovali život. Léčí si tím své komplexy méněcennosti, které jsou jejich osudem. Když se dostanou k moci ( v Evropě je to dodnes doslova standard), snaží se zbavovat těch lepších, ve kterých vidí nežádoucí konkurenci. Genius (Babiš) mezi průměrnými (Sobotka, Kalousek, Fiala atd.) nemůže uspět.

Ať chce nebo nechce, automaticky je degraduje na druhořadé, naprosto postradatelné politiky sekundární garnitury. Jde o jakýsi přírodní zákon Darwinismu...

Nyní neúspěšný socialista Sobotka, jako předseda vlády, selhal - vinnen musí být úspěšný miliardář Babiš!

To je v Evropě již tradiční, po staletí uplatňovaný postup (upalování naštěstí zrušil zákon). Kam bychom to dospěli, kdybychom nenalezli obětního beránka? Margaret Thatcherová: „Problém socialistů je, že nakonec jim dojdou i peníze druhých.“

Dovolil bych si Tatcherovou doplnit: Problém socialistů je rovněž ten, že vůbec nerozumí hospodářství. Kdyby mu rozuměli, nebyli by socialisté. Kdo ví, umí. Kdo neví čumí!

Sobotkovi tedy nezbylo nic jiného než „čumět“. Proto podal demisi.

V USA byli již tradičně multimilionáři (resp. multimiliardáři) voleni do nejvyšších státních funkci – John F. Kennedy, Nelson Rockefeller, Gerald Ford, Donald Trump etc. Tito lidé vždy vytvářeli z USA bezkonkurenční supervelmoc.

Americký volič jim dal svůj hlas, protože se obával, aby se k moci nedostali „chudí příživníci“, neparazitovali na jejich daních a nebo dokonce nezačali krást, což je v evropských demokraciích takřka denním chlebem.

Útoky premiéra Sobotky proti Babišovi mě připomínají útoky Edvarda Beneše proti Janu Baťovi a jeho obuvnickému koncernu ve Zlíně v roce 1945 a i později. Byla to špína!

Nyní se dějiny opakují a Sobotka jde ve stopách socialisty Beneše, jenž zahájil první kroky k nastolení komunistické totality v Československu.

Neobávám se politické totality, která je v současnosti v ČR neproveditelná, neboť jsme nedělitelnou součástí EU. Obávám se přesto nastolení totální politické demagogie. Závist a útoky přicházejí totiž rovněž z pravice.

Andrej Babiš (ANO): „Vždyť vy jste zapomněli, že vy jste mě zplodili. Vždyť já jsem byl váš volič, já jsem byl volič ODS. Takže, kdybyste nekradli, nepodváděli a plnili program, tak já bych tu dneska nestál a mohl jsem si užívat svých peněz.“ Protagonisté útoků zprava jsou hlavně Kalousek (TOP 09) a Fiala (ODS).

Předseda ODS je jakýmsi „polem neoraným“, avšak Kalousek byl dobrým ministrem financí, i když Babiš je podstatně lepší. Současný předseda TOP 09 byl svým způsobem „finančním účetním“, kdežto předseda ANO je velkopodnikatel a hospodářství je jeho velkodoménou.

Babiš obviňuje Kalouska z mystifikace: „Já bych byl strašně rád, kdybyste už přestali lhát, protože já nekradu, nelžu, nemám to zapotřebí a pro mne je skutečně absurdní, že vlastně symbol korupce, pan Kalousek, tady lže stále.“

Já bych viděl kauzalitu celého problému asi takto: Levičáci kradou ve velkém, nic neumí a podřizují odcizené bohatství státní byrokracii, která je vůči hospodářství naprosto nekompetentní a vede společnost ke krachu. Karel Marx napsal čtyři tlusté knihy pod názvem „Kapitál“ a nikdy žádný neměl. Známý je jeho výrok: „V budoucnu žádné peníze nebudou. Já již dnes znám jednoho, ten nemá vůbec nic.“

Pravičáci kradou systémem tzv. „tunelování“, tzn. takřka vědecky promyšlenou metodou permanentního přikrádání v menších, či větších dávkách a stát nechávají stranou. Kradou zásadně pouze sami pro sebe.

Andrej Babiš je zárukou toho, že se neuskuteční ani jeden z těchto modelů, neboť multimiliardář nepotřebuje „znárodnění“ ani „tunelování“. Otec prezidenta Kennedyho, Joseph Kennedy, kdysi prohlásil: „Moje děti dělají politiku pro USA a nikoli pro peníze. Těch máme víc než dost!“

Opravdu bohatství, nahromaděné plodnými nápady a tvrdou prací (Andrej Babiš: „Nekecáme, makáme!“) jsou jedinou možnou zárukou blahobytu pro celý národ. Na tom žádné pomluvy ze strany politických oponentů vůbec nic nezmění. Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL): „Mně to přijde, že se jenom snažíte tímto způsobem dále protahovat jedno jediné téma, které jiné nemáte, a to je antibabišismus.“