Zapomina se, ze v novem Ceskoslovensku bylo vice narodu nez jenom Cesi, Slovaci a Nemci.

Máte v mnohém pravdu. Jen kdyby byly alespoň nějaké odkazy....

Pletete se, autor je ve značném časovém posunu, protože popisuje situaci nikoliv let PŘED 1918, ale PO.

Vznik ČSR měl zcela jiné podhoubí a okolnosti - najděte si, není to žádný problém.

Zdá se, že jste potřeboval hodně času k vymyšlení takového nesmyslu.

Že by jste se pokusil raději o argumentaci?

Bylo to ještě horší:

J.F. Haderka (Praha,13.června). Nutnost spojenectví s Francií. Osvobozený našinec 14.6.1947 (č.137, sobota), úvodník

Při diskusích o československo-francouzském spojenectví často slýcháváme nejen slova vřele vzpomínajíí kulturního souručenství obou zemí, ale také hlasy trpké, hlasy vzpomínající černých dnů Mnichova. Podzim r. 1938 přinesl našim nadějím, skládaným do sladké Francie, nejbolestivější zklámání. Buďme k ní však spravedliví, chceme-li soudit. Mnoho lidí u nás mluvilo o tom, že nás Francie zradila, aniž dobře znalo závaky, jež vůči nám spojeneckými smlouvami převzala. (s.1) Když Německo locarnské dohody perfidním způsobem roztrhalo a napadlo nás, nebyl mezinárodně-právní závazek Francie pomoci nám tak zcela jednoznačně jasný, neboť klausule „jestli také ostatní“, zde se uplatňující ponechala zadní dvířka k vyklouznutí z morální povinnosti přispěti nešťastnému Československu. Svrchu zmíněné úmluvy počítaly totiž s tím, že v případě útočné války zakročí ve prospěch napadeného proti útočníkovi vojensky všichni signatáři Paktu. Proto, budujíce svůj nový alianční systém, stavíme jej odlišně od obranné soustavy první republiky. Naše nynější smlouvy s SSSR, FLRJ a Polskem spočívají na principu bezpodmínečných bilaterálních závazků. Lze se domnívat, že i projekt nové čs.-francouzské smlouvy vychází z těchto hledisek. (s.2)

Pane Řezník,

jistě - máte pravdu. Řekl bych to asi takto: Byla to velice složitá a smutná doba!