Zemřela Věra Berwidová-Buquoyová, prapotomek husitského vojevůdce

2. 02. 2011 11:44:00
Legendární husitský vojevůdce Ondřej Prokop, zvaný "Holý" se stával často obětí historických mystifikací (František Palacký) a jeho skutečné působení je zatemněno mezinárodními bájemi, vycházejícími především z dobových omylů. V německých kronikách a análech je veden jako Andreas Prokopus, genannt der "Kahle". Tato skutečnost patrně vedla i Palackého k tomu (viz "Co je to, když se řekne: Kecáš jako Palacký!", Reflex.cz, 29.01. 2011), vydávat Ondřeje Prokopa za "Němce". Palacký vycházel při sepisování "Dějin národu českého" z kronik nalézajících se v knihovnách vysoké šlechty na území Čech a Rakouska. Kroniky jsou ovšem prameny velice subjektivní a tím nadmíru nespolehlivé.
Věra Berwidová-Buquoyová z Ellgutu
( *01.01. 1926 v Liberci - +12.01.
 2011 v Berlíně )Věra Berwidová-Buquoyová z Ellgutu ( *01.01. 1926 v Liberci - +12.01. 2011 v Berlíně )

Moje matka se narodila 01.01. 1926 v Liberci jako Věra Bervidová. Byla ovšem 13.01. 1926 pokřtěna na jména Věra Marie Bervida von Buquoy, číslo křestního listu: Nr. Exh. 399/ testam. (r. 1909). Jednalo se tím o testament Ferdinanda hraběte Buquoye z roku 1909. V tomto dokumentu hrabě Buquoy hovoří o tom, že můj dědeček Adolf Bervida, je jeho levobočkem. V křestním listě je uveden coby Adolf Bervida von Buquoy.

Československá republika (ČSR) uvádění šlechtických přídomků ke jménům zapovídala a tak v naléhavých případech zasahovala Francouzská vojenská mise, resp. její tzv. II. oddělení v Milovicích. Ta povolovala výjímky, pakliže se jednalo o zájmy pařížských vládních kruhů. ČSR byla v letech 1918 - 1938 francouzským protektorátem a tak Francouzská vojenská mise v Praze mohla eliminovat jakýkoli zákon a nebo nařízení orgánů ČSR, když to považovala pro pařížské protektory za nutné.

Křestní list mé matky z 13.01. 1926 byl veden u francouzské zpravodajské služby II. oddělení v Milovicích pod evidenčním číslem: T1-P-224/2. Číslovka "224" znamená, že do uvedeného datumu 13.01. 1926 bylo na území ČSR tzv. "II. oddělením" (= konečná číslovka "2") vyhotoveno celkem 224 křestních listů se šlechtickými přídomky. Jak se dostal novorozenec Věra Bervida von Buquoy do rejstříku zájmů francouzské zpravodajské služby? Odpověď je jednoznačná: Její strýc (bratr jejího otce) Ing. Jan Bervida, byl tou dobou prostředníkem mezi Francouzskou vojenskou misí v Praze a vládou ČSR. V letech 1929 - 1938 se stal ministrem čs. civilního letectví. Po předložení křestního listu, začala malá Věra chodit do první třídy v Paříži v Conventu sester Uršulinek a získala řádové jméno "Fleurentine" (Květa).

Údajně dopomohla Ing. Bervidovi ke kariéře pozdější "první dáma republiky", paní Hana Benešová. Seznámila se s ním ve vládním baru "Boccaccio" Grandhotelu Steiner (dnes Grandhotel Bohemia). Vládní bar "Boccaccio" byl nočním podnikem, zřízeným Francouzskou vojenskou misí v Praze. Přístup tam měli pouze vybraní hosté z vládních kruhů, vysocí důstojníci, diplomaté, čelní podnikatelé ČSR, herečky a letušky ČSA, tak jako Air France.

Paní Hana tam byla častým hostem, ačkoli Edvard Beneš se v "Boccacciu" prokazatelně nikdy ani neukázal. "První dáma republiky" měla mého prastrýce bezesporu velice ráda. Obdivovala jeho chování a nadprůměrnou inteligenci. Jednalo se o atraktivního, vzrostlého džentlmena. A tak se stal Ing. Jan Bervida v letech 1927 - 1938 jejím milencem.

Podobně tomu bylo s mojí prababičkou Annou Bervidovou (rodným jménem - Prokopová, zvaná "Holá"). S Ferdinandem hrabětem Buquoyem jí seznámil majitel Jistebnického panství (Jižní Čechy) Otmar baron Nádherný z Borutína. Nevím zdali se do ní zamiloval Ferdinand hned nebo až za chvíli. On sám byl poněkud tmavšího vzezření, ale moje prababička Anna Prokopová, zvaná "Holá", byla nádherná modrooká blondýna (viz k tomu Christiane Berwidová-Buquoyová: "Tábor-Měšice. Obec, barokní zámek, legenda o zazděné služce Anně a další záhady Táborska", Č. Budějovice 2005). Postava mé prababičky ho určitě vzrušovala, ale myslím si, největším zážitkem pro něho bylo, že má poměr s potomkem legendárního husitského vůdce Ondřeje Prokopa, zvaného "Holý". Ferdinand byl bigotní katolík a teď se mu naskytla možnost ukájet své vášně s "husitskou selkou". Přesto nešlo v žádném případě o povrchní známost. A tak Anna dostává pohlednici z pražské jubilejní výstavy 1908 od jistého Matěje Bervidy:

"Vážená paní Aničko, poslední potomku velkého husitského vůdce Prokopa zvaného 'Holý' a 'Veliký', mnoho pozdravů z Prahy. Rovněž mnoho krásných pozdravů od Vašeho milovaného hraběte Ferdinanda von Buquoy Vám a jeho synovi Adolfovi. Váš Matěj Bervida"

Jak z popisu jednoznačně vyplývá, můj dědeček je levobočkem Ferdinanda hraběte Buquoye a proto je na křestním listě mé matky - Nr. Exh. 399/testam. (1909) - uváděn jako Adolf Bervida von Buquoy. Co se ovšem týče Prokopů zvaných "Holý" ze Stoklasné Lhoty u Tábora, vyvstali u některých historiků pochybnosti. Tak např. PhDr. Martin Pippich uvádí: "Prokopové ze Stoklasné Lhoty se začali psát s přídomkem 'Holý' až v 18. století. I když to zdůvodňovali obavami z represálií Habsburků a proto z rozšířením svého jména o 'Holý' přicházejí až v době osvícenectví, nic to nemění na faktu, že 'Holý' se tam před rokem 1703 nenachází ("Po stopách předků a potomků husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného 'Veliký'. Válečný zločinec nebo pokrokový kazatel?", RFE, Vídeň 1968).

Prokopové zvaní "Holý", přesto patřili již tradičně k vyšším příčkám tamnější společnosti. Významný český genealog, Josef Bada o tom píše: "V roce 1810 získal panství Měšice u Tábora, včetně Stoklasné Lhoty, Jan Hanygar z Eberka. Ten po smrti Jana Prokopa, zvaného 'Holý' ze Stoklasné Lhoty č. 8, jmenoval roku 1811, rychtářem jeho syna Františka Prokopa, zvaného 'Holý' ze Stoklasné Lhoty." (Wikipedie, Otevřená encyklopedie, heslo: Stoklasná Lhota).

Původní dvůr Prokopů z Hýlova byl Hejlov (Hýlov) u Tábora. Tato rodina odvozovala svůj původ od Ondřeje Prokopa zvaného "Holý" ( v latině: Andreas Procopius Rasus Bohemus). Po povýšení do vladyckého stavu zemanů se v 15. století začala jejich hlavní větev psát Hýlovcové z Polkovic. Po vypálení dvorce v Hýlově, Prokopové z Hejlovce zakupují statek ve Stoklasné Lhotě u Tábora a usazují se tam. Od 18. století se píší s přívlastkem "Holý".

Lidmila Votápková z Ritterswaldu, sídlem na barokním zámku v Měšicích u Tábora, jmenuje roku 1774 Jana Prokopa, zvaného "Holý", po sňatku s její dcerou Johannou Votápkovou z Ritterswaldu, rychtářem ve Stoklasné Lhotě. Rod Prokopů, zvaných "Holý" ze Stoklasné Lhoty vymírá v roce 1942 po přeslici Annou Prokopovou, zvanou "Holou", která se provdala 22.01. 1899 na statku baronů Nádherných z Borutína za Jana Bervidu z Radkova. Byla to babička mé matky a moje prababička. Věra Marie Fleurentine BERWIDOVÁ-BUQUOYOVÁ zemřela 12.01. 2011 v Berlíně a její ostatky (urna) se nacházejí v zámeckém kostele "Sv. Jana Nepomuckého" na barokním zámku v Táboře-Měšicích.

Autor: Jan Berwid-Buquoy | středa 2.2.2011 11:44 | karma článku: 21.01 | přečteno: 3416x

Další články blogera

Jan Berwid-Buquoy

Veřejná omluva

Našinec nesnáší kritiku. Považuje jí za urážku, pomluvu, ponížení a nebo i dokonce za nenávist. Přitom kritika je "plícemi demokracie", bez ní by demokracie vůbec nemohla existovat. Myslím si, že se máme ještě mnoho co učit...

1.2.2019 v 18:57 | Karma článku: 19.42 | Přečteno: 758 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Čest i sláva umučeným a popraveným

V rámci „Berlínského fóra 2018“ navštívila delegace České atlantické komise (ČAKO) berlínský památník Gedenkstätte Plötzensee v bývalém francouzském okupačním sektoru Západního Berlína. Česká návštěvnost je zde opravdu minimální.

17.12.2018 v 0:22 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 516 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Andrej Babiš aneb trest za úspěch

Lidská závist nezná hranic a zaslepuje i ty nejvzdělanější osobnosti naší planety. Andrej Babiš není ani prvním, ani posledním, kdo musí být postižen trestní normou úspěchu.

28.11.2018 v 20:35 | Karma článku: 30.26 | Přečteno: 1098 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Provinění Andreje Babiše aneb Úspěch se neodpouští

Ta naše povaha česká má závrtné problémy s tím, vyslovit uznání a obdiv úspěšnému člověku. Na rozdíl, např od USA, je u nás úspěch obrovským proviněním.

17.11.2018 v 11:07 | Karma článku: 40.63 | Přečteno: 1954 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Josef Nožička

O manipulaci veřejným míněním v dnešní době

Manipulace je slovo, které v dnešní době slýcháváme velmi často. Nejenom ve spojení s politikou či s oblastí reklamy, ale také například v souvislosti s byznysem, pracovně-právními vztahy či internetovými diskusemi.

23.2.2019 v 18:10 | Karma článku: 32.65 | Přečteno: 920 | Diskuse

Karel Trčálek

Likvidace profilů na facebooku je cesta ke svobodě

Nechápu ty, kteří vykřikují, že smazáním svého profilu na facebooku byli omezeni na své svobodě. Opak je pravdou, kdo chce být svobodný, ten není na facebooku

23.2.2019 v 9:27 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 365 | Diskuse

Michael Laitman

Zánik velké evropské civilizace, č. 2

Duchovní poznání, které ztratil národ Izraele po zničení Chrámu, poskytlo k vývoji evropské civilizace zvláštní impuls. Dodalo Evropanům zvláštní sílu ducha, touhu dobývat a rozvíjet nové země, vyvíjet se.

23.2.2019 v 9:00 | Karma článku: 10.26 | Přečteno: 294 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Kam pošťáci schovávají nedoručenou poštu?

Když vyšetřovatelé navštíví jejich dům, najdou místnosti plné poštovních pytlů s nedoručenými dopisy.

23.2.2019 v 8:16 | Karma článku: 22.95 | Přečteno: 1074 | Diskuse

Gabriela Stašová

Žena dnes

Tohle není název korporátního časopisu, ale menšího zamyšlení nad kontinuitou formování dnešní ženy. Jaká má být a kam má směřovat dnešní žena? Otázka je složitá a zároveň prostá.

22.2.2019 v 23:59 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 371 | Diskuse
Počet článků 255 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2519

Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy, docent rer.pol. President Českého Institutu Mezinárodního Setkání (ČIMS). Místopředseda České atlantické komise NATO a předseda Sekce osvěty a zpravodajství České atlantické komise (ČAKO).  Majitel barokního zámku v Táboře-Měšicích.

Najdete na iDNES.cz