Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Byl Edvard Beneš v Paříži pasákem a Hana prostitutkou?

   Po vzniku protektorátu Čechy a Morava (1939 - 1945) si daly nacistické výzvědné služby hodně práce, aby pokud možno, co nejvíce zkompromitovaly Edvarda Beneše a jeho manželku Hanu. Nejdříve se jim to moc nedařilo. Dne 11.03. 1939 zničil přednosta 2. oddělení HŠ a šéf zpravodajské služby plk. František Moravec veškerou „nevhodnou“ dokumentaci, týkající se Beneše a jeho ženy. Neměla se dostat do rukou nacistického Německa. Poté odletěl za Benešem do Londýna.

První fotografie Edvarda a Hany Benešových, kde jsou oba spolu pochází až z roku 1921. Společné záběry z let 1905 - 1921 neexistují. Proč Beneš Hanu 16 let opticky utajoval, nelze racionálně vysvětlit.

   Situace se podstatně změnila, když obsadil německý Wehrmacht Paříž. Hlavnímu veliteli německé kontrarozvědky (Abwehr), Wilhelmovi Canarisovi, se dostali do rukou veškeré dokumenty francouzských výzvědných služeb (Deuxieme Bureau). Zde našli Canarisovi zpravodajci i dostatečné množství záznamů o Benešovi a jeho údajné „manželce“. 
   Kompromitující materiály předal Canaris vydavateli nacistického bulvárního týdeníku “Der Stürmer“, Juliusovi Streicherovi. Ten vyrobil z Beneše “ komunistického pasáka“ a z Hany Benešové “pařížskou pouliční kurvu“. Dále byly dokumenty postoupeny ministrovi osvěty Protektorátu Čechy a Morava, Emanuelu Moravcovi. To, co Streicher zpracoval a vyslal do světa, nebylo nic jiného než zmanipulovaná polopravda. Zde jsou skutečná fakta:
   Anna Vlčková (později Benešová) odmaturuje na obchodní škole v Praze a v roce 1905 se vydává s dcerou dvorního rady (policejního ředitele) Annou Oličovou, zvanou “Aťa“, do Paříže. Měli v úmyslu se tam nechat zapsat na Sorbonně a studovat francouzštinu. Jak se brzy ukáže, “Aťa“ je po tatínkovi (sexuálně nadaná osobnost) a není žádnou jeptiškou. Velice dobře ví jak si vydělat peníze na studium. Obě dívky se ubytovávají v penzionu “Quai Bourbon“. Tam je již očekává další Češka, Ludmila Šmolíková. Její snoubenec, žurnalista Švihovský, je dopisovatel jakéhosi homosexuálního časopisu, jehož pojmenování je svérázné: “L' Epatant nu“ (Nahý Honimír). Švihovský současně dodává vhodné adeptky do filmového studia “Gaumont“. Filmové ateliéry patří Léonovi Gaumontovi. Ten zde natáčí erotické filmy hlavně pro své klienty v USA. Gaumont rovněž vyrábí také tzv. “francouzské pohlednice“. Jedná se o volně prodejné pohlednice s erotickými náměty.
   Francie je v té době pornografickou velmocí a Gaumont má své sítě i ve vídeňských a pražských barech. Většina jeho produkce, včetně kooperativní firmy “Pathé-Film“ (Charles Pathé), je vyráběna na objednávky a exportuje se mimo Evropu.
   Po dívkách z Prahy je poptávka. Hlavně budoucí “první dáma republiky“ vyniká skvělou antickou postavou. Má tvrdá, špičatá ňadra. Její obličej je silně oduševnělý. To je v tehdejším světě v módě. Nadějná “filmová herečka“ začne oplývat velice slušnými honoráři...
   Někdy na podzim 1905 seznamuje Švihovský Annu Vlčkovou a Aťku Oličovou se svým kamarádem Eduardem Benešem. Ten studuje v Paříži na Sorbonně práva a na „Ecole libre des sciences politiques de Paris“ (Pařížská vysoká škola politických věd) politologii.
    Student žije ve velice skromných poměrech. Lidově by se řeklo “z ruky do pusy“ a  „počítá si hrách do hrnce“. Hned po prvních debatách je to jasné: Beneš je přesvědčeným komunistou! Takovýmto postojem k životu nelze zbohatnout. Legendy tvrdí, že to byla “láska na první pohled“. Nic takového. Jde o oficiální mystifikaci. Skutečnost je daleko prostší: Vlčkové bylo chuďasa líto a začala Eduarda živit, aby snad neumřel hlady. Byl velice podvyživený, kost a kůže. Beneš jí to nikdy nezapoměl. V roce 1906 se s ní zasnoubil. Přesto je však nutné podotknout, že Anna sama pocházela ze skromných poměrů. Žila z peněz své tety a „adoptivní matky“ Šulcové. Nyní v Paříži, se teprve teď postavila na vlastní nohy filmovými erotickými výkony. Jak dlouho? Protikapitalistické výlevy a směšná demagogie komunistické sociální revoluce, které Beneš ze sebe vyluzoval jí imponovaly a ona se s nimi ztožňovala....
    Nyní se podívejme na to, co se mohlo po obsazení Paříže v roce 1940, dostat do rukou nacistické kontrarozvědky “Abwehr“.
    Francouzské policejní anály vypovídají, že „Anna Wlczek“ (někde též psáno “Welczek“) je filmovou herečkou a modelkou u Firmy „Gaumont“ a “Pathé“. Tzn. živí se natáčením filmů a zhotovování fotografií s erotickým obsahem. Tento fakt obě firmy sami policejně nahlásily. Anna Vlčková při této příležitosti jinak figurovala pod pseudonymem a to zkomolením vlastního jména. To, že musela být čas od času (“přes noc“) k dispozici Leónovi Gaumontovi, Charlesovi Pathému nebo ostatním režisérům či scénáristům, vyplývá z logiky věci a není ani v normální filmové branži nic mimořádného. Herečky nacistického Německa (včetně Lídy Baarové), které neprošly “rukama“ ministra propagandy Josepha Goebbelse, neměli šanci se objevit na plátnech kin.      
    Co se týče Eduarda Beneše (“Edvardem“ se stal až později), tak policejní orgány Paříže jej vedly jako „přesvědčeného anarchistu“ (anarchiste convaincu). Dnes by se řeklo přesněji: „levicový extrémista“ nebo „levicový radikál“. Jak Vlčková, tak Švihovský se snažili v Paříži sehnat též Benešovi nějakou práci, ale s jeho revolučními politickými postoji ho nikdo nechtěl zaměstnant. 
   Pakliže Julius Streicher obdržel pro svůj „Der Stürmer“ materiály výše uvedeného druhu, těžko mohl na čtenářstvo nacistického bulváru zapůsobit poněkud fádním tvrzením: Hana Benešová v Paříži = „filmová herečka u Gamounta a v Pathé“. Edvard Beneš v Paříži = „potrhlý anarchista“. Streicher si musel fakta upravit podle svého, aby mohl šokovat veřejnost manipulovanou polopravdou, tzn.: Beneš = „pasák české prostitutky“ a Benešová = „pouliční kurva“. Ve skutečnosti onen údajný „pasák“ nevyvíjel v daném směru žádnou iniciativu - tu zaopatřovala ona a na „ulici“ už vůbec ne. Přičemž ještě navíc živila komunistického potrhlíka, neboť tento žil v naprosté chudobě a nedokázal se o sebe postarat.   
   Ostré oko nacistické kontrarozvědky „Abwehr“ si brzo všimlo dalších určitých nesrovnalostí a protikladů. To vedlo Streichera rovněž k závěru, že příjmy Hany Benešové se  realizují z „prostituce“:
   1) Dne 10.12. 1909 se oba snoubenci údajně vzali v kostele sv. Ludmily na Vinohradech. Nacisté však nenalezli žádný oddací list a když měl Beneš, na žádost britské kontrarozvědky MI-5 v Londýně 1938 předložit doklad, že „Madame“, která ho doprovází, je jeho manželkou, tak u sebe také žádný neměl.
   2) Přestože si Beneš vedl velmi důkladnou fotodokumentaci, neexistuje jeden jediný záběr z jeho svatby ze dne 10.12. 1909. Dále přes veškerou snahu Heydrichovy bezpečnostní služby (SD) se  nepodařilo najít byť jednoho svědka uvedeného obřadu.
   3) Když se v roce 1919 objevila Hana Benešová se svým “manželem“ v Paříži je uváděna v tamních análech jako “compagne“ (družka) nebo “conjoint“ (společnice), nikoli však jako manželka (femme). Alespoň mně se nepodařilo ve francouzském archivu (Archives des Affaires éntragéres) najít jiný záznam, přestože by oba měli být v této době již 10 let manželé.
   4) Eduard Beneš se se svou chotí seznámil v roce 1905 v Paříži. V roce 1906 se v Paříži údajně zasnoubili a nakonec se (rovněž údajně) v roce 1909  v Praze vzali. Ani zde opět neexistuje žádná společná fotodokumentace. První snímek, kdy je Hana Benešová se svým chotěm pohromadě pochází až z roku 1921. Do této doby o nich z hlediska vizuálního nelze vůbec nic dokázat a jakákoliv argumentace patří do říše spekulací...

        I výše uvedené protiklady vedly nacistického pohlavára Streichera k závěru, že Benešovi nejsou „manželé“, nýbrž pouze spolu žijí. Dále prý údajný „manžel“ svojí atraktivní družku jenom „popásá“ a propůjčuje jí významným osobnostem, aby tím dosáhl svých společenských a politických cílů. I když se v dané souvislosti Streicher přílíš nemýlil, přesto se jedná opět o polopravdu. Iniciativy v tomto směru vždy vycházely od Hany. Beneš byl pouze pasivním asistentem, čekajícím na dosažené výsledky své choti. Na rozdíl od ní, nebyl typem člověka, který by šance vytvářel, nýbrž se jich chopil a hbitě je využil.

(Příští reportáž: „Proč Edvard a Hana Benešová udávali své 'přátele'?“)

 

 

 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jan Berwid-Buquoy | pátek 20.12.2013 13:14 | karma článku: 26,58 | přečteno: 4657x
  • Další články autora

Jan Berwid-Buquoy

Kriminální iluze socialismu

Když bohatí zchudnou, chudí umřou hlady! Poučuje nás prastaré anglické heslo: „When the rich get poor, the poor starve ?to death.” Komunisté nerozumí hospodářství. Kdyby mu rozuměli, nebyli by komunisté!

29.2.2024 v 23:56 | Karma: 18,66 | Přečteno: 443x | Diskuse| Politika

Jan Berwid-Buquoy

Anatomie atentátníka

Atentáty existují od nepaměti a v západní hemisféře jsou takřka na denním pořádku. To, co se však přihodilo 21.12. 2023 na Filosofické fakultě KU, na Náměstí Jana Palacha, to nemá v dějinách českého národa obdoby:

25.1.2024 v 17:47 | Karma: 11,12 | Přečteno: 371x | Diskuse| Společnost

Jan Berwid-Buquoy

Historické kotrmelce diktátora Putina

Poradci ruského prezidenta, Vladimíra Putina, jsou Ivan 4 „Hrozný“,Petr1 “Veliký“ a Kateřina 1 „Veliká“. Navíc ještě začal rehabilitovat a oprašovat Stalina... Putin na každém kroku zapomíná, že žije v 21. století.

1.1.2024 v 13:39 | Karma: 21,67 | Přečteno: 470x | Diskuse| Politika

Jan Berwid-Buquoy

Kdo vraždí ženy?

Kriminalita má sice mnoho tváří, ale nad některými druhy kriminality zůstává lidský mozek beznadějně stát. Lidská moudrost má silně ohraničené meze působnosti, ale lidská blbost je naprosto bez hranic...

12.12.2023 v 0:14 | Karma: 17,28 | Přečteno: 525x | Diskuse| Společnost

Jan Berwid-Buquoy

Nešťastná země zvaná Rusko

Rusko je, bylo a patrně zůstane chudobincem Evropy. S obrovským úspěchem se vyhýbá evropské civilizaci a ve své vnitřní perverzitě to povařuje za vítězství. Vzdálíte-li se od ruských metropolí a zabloudíte na venkov

27.11.2023 v 18:47 | Karma: 28,28 | Přečteno: 757x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Bakterie z vody letos zabíjí častěji, zemřelo už 23 lidí. Řada nákaz uniká

17. května 2024

Premium Kromě jiných infekcí se v Česku letos více šíří i smrtelnější legionářská nemoc, která se...

Slovensko k tragédii směřovalo dlouho, tímhle prohráli všichni, míní expert

17. května 2024

Premium Bývalý slovenský novinář a bezpečnostní expert Milan Žitný je přesvědčen, že k tragické události,...

V Kladně hořel sklad olejů a autodílů, škoda je čtyřicet milionů korun

16. května 2024  12:31,  aktualizováno  22:59

V kladenské ulici Železničářů ve čtvrtek hořela průmyslová hala se skladem olejů a autodílů. U...

Soud v Haagu začal řešit Gazu. Genocida dosáhla strašlivé úrovně, zaznělo

16. května 2024  22:40

Genocida, kterou Izrael páchá v Pásmu Gazy, dosáhla strašlivé úrovně, prohlásil zástupce...

  • Počet článků 349
  • Celková karma 18,66
  • Průměrná čtenost 2454x
Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy, docent rer.pol. Absolvent Freie Universität Berlin (Záp. Berlín). Viceprezident České atlantické komise (ČAKO) a předseda Sekce osvěty a zpravodajství. Plukovník ČAKO..  Majitel barokního zámku v Táboře-Měšicích.