Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Profily moderního terorizmu

28. 12. 2016 11:45:34
V dnešní době vyjít na ulici, může nikoli ojediněle, končit návratem domů v rakvi. Nedávné události v Berlíně jsou toho důkazem. Terorismus má mnoho tváří a jeho nejmodernější podoba se nazývá Islámský stát (IS).

Zatím jsme nevymysleli nic, jak se proti teroru IS aktivně bránit. Sice jsme se semkli ve vzájemné solidaritě, ale to nijak do budoucnu nepomáhá. Je nutné najít účinější metodu, která by vedla k řešení, takřka neřešitelného...

Dovolte mi, abych začal tak říkajíc u „Adama a Evy“. První stát na této planetě vznikl cca. před 4000 lety. Stát je organizovaným násilím a do dnešní doby se takřka nic nezměnilo. Totalitní stát disponuje s větším množstvím násilí a demokratický stát s menším množstvím násilí. Jinak v jeho složení se nic nemění: Legislativa, exekutiva a judikativa zůstávají.

Sledujeme-li vývoj státu od prvního vzniku až do dneška, zjišťujeme, že právě on je tím největším teroristou. Justiční vraždy připravily o život daleko více obětí než všechny dosavadní války dohromady. O těch desítkách milionech vězněných v různých koncentračních táborech, gulacích a podobných vězeňských zařízeních ani nemluvě.

Není tedy náhodou, že nejmodernější druh terorismu se právě nazývá Islámský stát. Jeho teror nejen na vlastním obyvatelstvu, nýbrž i vůči nám, se zakládá na doslova vědecky promyšleném státním organizovaném násilí, které je současně i pramenem práva, čerpajícím z ideologie Koránu.

Tato „Bible“ islámu považuje každého, kdo není věřícím islámského náboženství, buďto za něvěřícího (křesťané) nebo ateistu (bezvěrec). Oba druhy těchto bytostí jsou podle Koránu určeny k likvidaci aniž by to spadalo pod sankce trestního práva.

Když křesťan zabije křesťana nebo bezvěrce, podle práva Islámského státu to nic neznamená – jakoby se nic nestalo. Analogicky rovněž, když bezvěrec zabije křesťana neznamená to žádné porušení trestního práva IS. Je to asi tak jako byste plácačkou na mouchy připlácli masařku na vchodové dveře. Podle žádného trestního zákoníku této planety na to neexistuje žádná sankce - „masařku“ nikdo a nic nechrání. Podobně postupuje Korán proti nám a Židům.

Pakliže však podle Koránu islámista zavraždí křesťana (tedy tzv. „nevěřícího“) nebo ateistu, nejenže tím v IS nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu, nýbrž jde dokonce o zásluhu hodnou pochvaly a vyznamenání. Islámisté zabíjením naších lidí tedy nepovažují onu násilnou činnost nejen za kriminální skutek, nýbrž z hlediska morálního, dokonce za žádoucí postup proti naší civilizaci. Skutková podstata jakoby se zdála neřešitelnou, ale je třeba si přesto uvědomit, že největší brutalitu způsobuje vždy bída, existenční obavy a bezalternativnost.

Co s tím – a jak nalézt klíč k odstranění onoho pekelného problému?

Upřímě řečeno, tato problematika není ničím novým. Byly jsme s ní konfrontováni již s křižáckými taženími do „svaté země“, kde místní Arabové nám hromadnými vraždami demonstrovali, že s naším náboženstvím nechtějí mít nic společného. Korán jim prostě spolupráci s křesťanstvím nedovoluje!

Rovněž turecké války a nájezdy islámských ozbrojených hord na evropský kontigent v 16. století byly transparentním dokladem tureckých krutostí vůči křesťanskému obyvatelstvu. Korán jim to prostě umožňoval, neboť podle tohoto učení se jednalo o „nevěřící“.

Protože nebylo možné zakotvit islám v evropské civilizaci frontálním útokem, soustředily se po 2. světové válce arabské státy alespoň na stát Izrael. V několika vlnách se pokusily vymazat židovský stát z mapy světa. Pro islám to skončilo drtivou porážkou. Stát Izrael přežil. Křesťansko-židovské náboženství se stalo neporazitelným.

Tato skutečnost ovšem islamisty vůbec neodradila. Vymysleli si nový způsob útoku a sice „rozkladem zevnitř“. Jedná se o jakousi neviditelnou metodiku bazírující na následujících fundamentech:

  1. Rozsáhlou sítí atentátů na civilní obyvatele znejistit západní civilizace.

  2. Tzv. „pochodem institucemi“ (pojem pochází od Rudi Dutschkeho, německého komunisty 60. let) si zajistit vliv svých lidí ve vládních institucích svobodného světa.

  3. Systémem „hromadné emigrace“ ohromit hospodářský a politický systém západní civilizace a pokud možno vyvolat přítomností bojovníků IS nejistotu a občanskou válku. Daná strategie je záležitostí nadčasovou.

Vedení islamských států má ve své strategii úspěch, protože jejich země jsou nesmírně chudé. Teroristé IS, mimo svých životů (na kterých jim ostatně za daných okolností mnoho nezáleží), nemají co ztratit. Vojensky je z naší strany situace neřešitelná a doposud provedené lokální zákazy ze strany EU (ochrana vnějších hranic atd.) jsou neúčinné. Takovéto kroky expanzi IS nezastaví, neboť nevedou k odstranění jádra problému.

Řešení je třeba hledat hlavně ve sféře ekonomického růstu, i když i tento lék nepovažuji za úplně všemocný. Zapeklitým problémem je a zůstává i nadále teroristická ideologie Koránu, která nás a Židy chce vyhubit.

Modernizaci, tak jako reformu Koránu směrem k humanitě a spolupráci s křesťanstvím, považuji za neuskutečnitelnou. Přesto je, coby první zásadní krok, bezpodminečně nutné pro střední a blízký východ vytvořit novodobou formu Marshallova plánu, který byl úspěšně praktikován po 2. světové válce v západní Evropě.

Na vytvoření takového opatření by byla nutná těsná kooperace USA s Evropskou unií a Ruskem. Smyslem by bylo na místě zajistit pracovní místa a budoucí alternativu „důstojného života“ pro tamní obyvatelstvo. Tím by byla automaticky eliminována masová emigrace a silně oslaben též Islámský stát, pakliže by vůbec nezanikl.

Dějiny nás zcela transparentně učí, že jakmile nastal ekonomický růst, každá diktatura byla ochotná ke kompromisům (např. SSSR, Čína, Kuba atd.). Na témže principu by bylo tedy možné očekávat ad hoc i rovněž jakési „arabské jaro“ v případě IS. I když, na ideologii Koránu by to patrně asi rozhodující vliv nemělo...

Základním předpokladem je v krizových oblastech nastolení míru a ten nelze v žádném případě vytvořit občanskou válkou. Humanitní dodávky léků a potravin, tak jak jsou dnes praktikovány, je naprosto diletantské a amaterské opatření, směřující pouze ke zbytečným milionovým výdajům z naší strany, jejíž návratnost je nulová a pomoc obyvatelstvu v postižených oblastech naprosto zanedbatelná.

Máme-li opravdu zájem nastolit na blízkém a středním východě akceptovatelnou civilizaci, je alespoň pro začátek, jediným možným řešením novodobý Marshallův plán.

Buďto se nám podaří hospodářským růstem stabilizovat islámské státy a nebo oni pomocí teroristických útoků a masové emigrace destabilizují nás!

Autor: Jan Berwid-Buquoy | středa 28.12.2016 11:45 | karma článku: 33.32 | přečteno: 2425x

Další články blogera

Jan Berwid-Buquoy

Podvod zvaný „Velká říjnová revoluce“

Lež má krátké nohy, daleko neujde, ale polopravda, ta má zatraceně tuhý život. Jejím hnacím motorem je propaganda. Ta může mít ovšem mnoho tváří. Základem propagandistické polopravdy je povýšit výjimku na úroveň pravidla.

13.11.2017 v 10:39 | Karma článku: 24.66 | Přečteno: 716 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Kdo leze Babišovi na nervy a proč?

Závist je nebezpečnou, tak jako velice zákeřnou zbraní, méně úspěšných a nebo dokonce neúspěšných. Závist vyvolává převraty, revoluce a dokonce i války. Předpokladem pro vyvolávání závisti je úspěch a bohatství jiného jedince.

30.10.2017 v 12:04 | Karma článku: 36.04 | Přečteno: 2006 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Zemanův postoj aneb Komu patří Krym?

To, že prezident Zeman někdy zastává postoje poněkud nevšední, je všeobecně známo. Ovšem místo povrchního odsuzování je spíše důležitější se zamyslet nad tím, co říká a nikoli jak to říká.

16.10.2017 v 13:15 | Karma článku: 38.13 | Přečteno: 2206 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Válka se Severní Koreou aneb Totální zkáza

Současné napětí mezi USA a Severní Koreou přípomíná kubánsko-americkou raketovou krizi z roku 1962. Tehdá se svět potácel na pokraji 3. světové války. Dnes takový scénář nehrozí...

1.10.2017 v 16:12 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 1221 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ivo Hnilica

Malé politické strany - "octomilky"!

Připíši i něco navíc. V žádném případě, se nenavážím do voličů, kteří odevzdali svůj hlas stranám, které se ucházely o vstup do Poslanecké sněmovny. Jenom to trochu okomentuji. Ale předtím zabrousím do “starých” časů.

19.11.2017 v 17:38 | Karma článku: 22.57 | Přečteno: 529 | Diskuse

Jitka Mikysková

Obnoví Rusko své bývalé vojenské zahraniční základny ze sovětské éry?

Rada federace počátkem listopadu na svém jednání oživila staronový plán na obnovu bývalých ruských základen na Kubě a ve Vietnamu. Ambiciózním plánem na obnovu některých základen v zahraničí se Rusko více zaobírá

19.11.2017 v 16:59 | Karma článku: 15.63 | Přečteno: 534 | Diskuse

Lukáš Jadrný

Zemana by měl nahradit silný politik, ne akademické želé

Člověk, který má zkušenosti. Člověk, který má jasné názory a reflektuje současné domácí i mezinárodní problémy. Člověk s energií a charismatem. Existuje takový kandidát na prezidenta České republiky?

19.11.2017 v 15:49 | Karma článku: 25.44 | Přečteno: 1254 | Diskuse

Ales Urban

Lepší ČSSD je možná, ale je potřeba změn

Všechno na světě je možné, pokud je k tomu vůle. Bohužel po volbách, které nedopadly příliš dobře, to zatím na nějakou snahu nevypadá.

19.11.2017 v 14:40 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 264 | Diskuse

Jiří Čumpelík

„Modlitba pro Martu,“ pro naše demokraty.

„Ať mír dál zůstává s touto krajinou,“ tyto slova patří především našim představitelům v NATO. Vzájemná pomoc dle článku 5 by měla být vázaná na předchozí schválení samostatných vojenských akcí členských států NATO.

19.11.2017 v 14:33 | Karma článku: 29.17 | Přečteno: 982 | Diskuse
Počet článků 232 Celková karma 29.41 Průměrná čtenost 2486

Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy, docent rer.pol. President Českého Institutu Mezinárodního Setkání (ČIMS). Mezinárodně známý politolog. Publicista a překladatel. Majitel barokního zámku v Táboře-Měšicích. Člen předsednictva SDaP Armády ČR (International Relations a přeshraniční spolupráce), pobočka 41, Tábor.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.