Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bestiální tvář terorismu

24. 03. 2017 10:01:16
„Il n'y a pas d'innocents!“ (žádní nevinní neexistují) zvolal francouzský anarchista Émile Henry (1872 – 1894), když 12.02. 1894 vrhl ručně vyrobenou pumu do pařížské kavárny „Café Terminus“ v hotelu Concord. Následek?

Jeden mrtvý a devatenáct těžce zraněných. Francouzská justice nechala doslova, obratem ruky, atentátníkovi useknout hlavu...

Dneska by to v žádném případě nešlo.Zločinec by si odseděl pět let ve fešáckém kriminále, pakliže by ad hoc nedostal pouze podmínku, kdyby svůj zločin náležitě politicky zdůvodnil.

V SRN by se to možná dokonce řešilo pouhým vypovězením. Islámští teroristé, kteří 2015 na hlavním nádraží v Kolíně nad Rýnem znásilňovali desítky německých žen byli prostě pouze vyhoštěni ze země a tím byl případ uzavřen...

Stát proti atentátům na běžné občany takřka nikterak nereaguje, neboť tyto zločiny ani stát ani vysoké pohlaváry moci vůbec neohrožují.

Někdy se dokonce zdá, že teroristy mírnými tresty dokonce „vybízí“, aby v dané činnosti pokračovali. Tím se automaticky odreagovává pozornost od držitelů moci a stát zůstává nepostižen...

Zločin teroristy Émile Henryho byl poprvé v dějinách lidstva, kdy se atentátník soustředil na likvidaci nevinných běžných občanů. Dnes se jedná o každodenní všední záležitost. Stát zasahuje tzv. „napůl“ až se zločin uskuteční. V žádném případě skutkové podstatě novodobému terorizmu nepředchází.

Původně se teroristické útoky soustřeďovaly proti držitelům moci. Zde byl stát velice agilní a pachatelé během kratičké doby všechny pochytal. Jedinou vyjímkou zůstal švédský předseda vlády Olaf Palme (1927 – 1986). Stalo se tak patrně proto, že likvidaci pravděpodobně zorganizovala sama švédská výzvědná služba.

V USA se stali obětí teroru celkem 4 prezidenti. Pachatelé byli zadrženi buďto ihned nebo během krátké doby. Ano, stát se cítil ohrožen v samých základech:

Abraham Lincoln (ve funkci 1861 – 1865). Atentátník byl dopaden po 12 dnech, přičemž byl týden sledován zdali nemá spolupachatelé.

James A. Garfield (ve funkci 1881 – 1881). Atentát byl spáchán pouhé 4 měsíce po nástupu do úřadu. Terorista byl zadržen okamžitě.

William Mc Kinley (ve funkci 1897 – 1901). Terorista byl dopaden okamžitě.

John F. Kennedy (ve funkci 1961 – 1963). Pachatel, Lee Harvey Oswald, byl zadržen během jedné hodiny v Dallaském kině „Texas“.

V roce 1968 vydali v Praze autoři Milada Taterová a Jiří Novák na dané téma zajímavou publikaci s titulem „Kdo střílí na presidenty?“ , kde jsou solidní charakteristiky jednotlivých teroristů.

Z nějakých, těžko pochopitelných důvodů, posrpnový komunističtí „normalizátoři“ knížku stáhli z oběhu...

Pakliže se nejedná o násilí na přímých držitelích moci, stát se při vyšetřovaní příliš nenamáhá.

Typickým historickým příkladem se stal „Jack rozparovač“. Ačkoli působil v roce 1888 ve východním Londýně, coby masový vrah, dodnes se nezjistilo, kdo byl vlastně pachatelem. Britští historikové a autoři vytvořili celou řadu hypotéz. Jde o výsledky snaživých badatelů, kteří však opomýjejí jeden základní stimul – účast zpravodajských služeb.

Výzvědné služby mohou během kratké doby učinit z historických osobností jako byly Hus, Žižka, Horáková, Havel atd., nebezpečné zločince nebo příkladné hrdiny. Podle toho jak to momentálně vládnoucí oligarchie potřebuje. Konsekvence pak platí jako „historická pravda“ a vyučuje se na všech stupních veřejných škol...

„Jack rozparovač“ bylo patrně krycím pojmem pro celou řadu pachatelů (minimálně 6 agentů) řízených důstojníky londýnského Scotland Yardu. Hlavní město Spojeného království bylo tehdá, hned po Paříži, evropskou metropolí nejvíce postiženou pohlavními chorobami, šířenými prostitutkami z východního Londýna. Bylo tedy nutné „prodejné šlapky“ zastrašit a tím snížit ono prodejné řemeslo na minimum.

Zavražděným prostitutkám byly odborně vyřezávány pohlavní orgány a další vnitřnosti, aby se zjistilo, zdali je dotyčná šířitelem syfilisu nebo kapavky – v té době jednoznačně smrtelná onemocnění. Mezi „pachateli“ museli být tedy i lékaři (chirurgové).

Jak chcete odhalit a usvědčit zločince „Jacka rozparovače“, když pachatelem je sám stát !?

Dne 11.09. 2001 provedli islámisté z Al-Qaidy vražedný útok dvěma letadly na Světové obchodní centrum v New Yorku. Třetí letadlo zaůtočilo na Pentagon – sídlo Ministerstva obrany USA. To byla zásadní chyba, která nakonec stála vrchního velitele Al-Qaidy, Osama bin Ladena, život.

Jakmile byl útokem na Pentagon ohrožen stát a vládnoucí oligarchie, neexistuje žádné slitování.

CIA velitele Al-Qaidy vyhledala a na místo vyslala skupinu výborně vycvičených zabijáků. Ty zločince doslova překvapili v koupelně. Na místě ho okamžitě zlikvidovali a jeho tělo hodili do Arabského moře. Tím byla kausa ukončena...

Osama bin Laden udělal zásadní smrtelnou chybu – útokem na Pentagon ohrozil stát a vládnoucí elitu. Kdyby se soustředil pouze na Světové obchodní centrum, zas tak moc by se nestalo. Zahynulo tam sice 3000 nevinných lidí, ale byli to „pouze“ bankovní úředníci.

Vyšetřovací služba FBI s případem moc nespěchá. Dodnes přesně nevíme, kdo konkrétně útok na obchodní centrum provedl. Kdo vybral tento cíl a proč. Kdo financoval přípravu atentátu a ze kterých zdrojů.... atd.

Kdyby se Osama bin Laden, tak jako ostatní islámští teroristé, koncentroval pouze např. na zajíždění motorovými vozidly do davu lidí na chodníku (Francie, SRN, Anglie), sem tam vyhodil do povětří vagon metra (Madrid 2007, Moskva 2010), dále na exploze náloží na letištích, kde není široko daleko žádný vládní činitel (Brusel 2016), vyvražďování redaktorů masmédií (Paříž 2015, časopis „Charlie Hebdo“) nebo znásilňování desítek německých žen na hlavním nádraží v Kolíně nad Rýnem (SRN, Silvestr 2015) vůbec by se nemusel ničeho obávat a mohl by se dožít klidného stáří...

Postup bezpečnostních a výzvědných orgánů v těchto případech islámského zločinu v západních demokraciích je takřka nulový, takže naděje na to, že by ono teroristické řádění jednoho dne skončilo, je rovněž nulová.

Není vyloučena hypotéza: Jedná se o určitý statut quo, jenž státu konec konců vyhovuje. Pakliže se teroristické útoky islámistů budou koncentrovat na řadového občana, nemůže takováto strategie v žádném případě stát a jeho oligarchii ohrozit. Naopak, odvádí to pozornost od skutečných držitelů mocenského aparátu.

Stát je organizované násilí, a chrání pouze sám sebe. Jeho existence je prvořadá a zásadní. Občan (pakliže není členem vládní nomenklatury) hraje buďto roli druhořadou nebo - v extrémním případě, dokonce vůbec žádnou...

Autor: Jan Berwid-Buquoy | pátek 24.3.2017 10:01 | karma článku: 26.10 | přečteno: 790x

Další články blogera

Jan Berwid-Buquoy

Podvod zvaný „Velká říjnová revoluce“

Lež má krátké nohy, daleko neujde, ale polopravda, ta má zatraceně tuhý život. Jejím hnacím motorem je propaganda. Ta může mít ovšem mnoho tváří. Základem propagandistické polopravdy je povýšit výjimku na úroveň pravidla.

13.11.2017 v 10:39 | Karma článku: 24.66 | Přečteno: 716 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Kdo leze Babišovi na nervy a proč?

Závist je nebezpečnou, tak jako velice zákeřnou zbraní, méně úspěšných a nebo dokonce neúspěšných. Závist vyvolává převraty, revoluce a dokonce i války. Předpokladem pro vyvolávání závisti je úspěch a bohatství jiného jedince.

30.10.2017 v 12:04 | Karma článku: 36.04 | Přečteno: 2006 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Zemanův postoj aneb Komu patří Krym?

To, že prezident Zeman někdy zastává postoje poněkud nevšední, je všeobecně známo. Ovšem místo povrchního odsuzování je spíše důležitější se zamyslet nad tím, co říká a nikoli jak to říká.

16.10.2017 v 13:15 | Karma článku: 38.13 | Přečteno: 2206 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Válka se Severní Koreou aneb Totální zkáza

Současné napětí mezi USA a Severní Koreou přípomíná kubánsko-americkou raketovou krizi z roku 1962. Tehdá se svět potácel na pokraji 3. světové války. Dnes takový scénář nehrozí...

1.10.2017 v 16:12 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 1221 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ivo Hnilica

Malé politické strany - "octomilky"!

Připíši i něco navíc. V žádném případě, se nenavážím do voličů, kteří odevzdali svůj hlas stranám, které se ucházely o vstup do Poslanecké sněmovny. Jenom to trochu okomentuji. Ale předtím zabrousím do “starých” časů.

19.11.2017 v 17:38 | Karma článku: 22.57 | Přečteno: 531 | Diskuse

Jitka Mikysková

Obnoví Rusko své bývalé vojenské zahraniční základny ze sovětské éry?

Rada federace počátkem listopadu na svém jednání oživila staronový plán na obnovu bývalých ruských základen na Kubě a ve Vietnamu. Ambiciózním plánem na obnovu některých základen v zahraničí se Rusko více zaobírá

19.11.2017 v 16:59 | Karma článku: 15.63 | Přečteno: 536 | Diskuse

Lukáš Jadrný

Zemana by měl nahradit silný politik, ne akademické želé

Člověk, který má zkušenosti. Člověk, který má jasné názory a reflektuje současné domácí i mezinárodní problémy. Člověk s energií a charismatem. Existuje takový kandidát na prezidenta České republiky?

19.11.2017 v 15:49 | Karma článku: 25.44 | Přečteno: 1258 | Diskuse

Ales Urban

Lepší ČSSD je možná, ale je potřeba změn

Všechno na světě je možné, pokud je k tomu vůle. Bohužel po volbách, které nedopadly příliš dobře, to zatím na nějakou snahu nevypadá.

19.11.2017 v 14:40 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 264 | Diskuse

Jiří Čumpelík

„Modlitba pro Martu,“ pro naše demokraty.

„Ať mír dál zůstává s touto krajinou,“ tyto slova patří především našim představitelům v NATO. Vzájemná pomoc dle článku 5 by měla být vázaná na předchozí schválení samostatných vojenských akcí členských států NATO.

19.11.2017 v 14:33 | Karma článku: 29.17 | Přečteno: 985 | Diskuse
Počet článků 232 Celková karma 29.41 Průměrná čtenost 2486

Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy, docent rer.pol. President Českého Institutu Mezinárodního Setkání (ČIMS). Mezinárodně známý politolog. Publicista a překladatel. Majitel barokního zámku v Táboře-Měšicích. Člen předsednictva SDaP Armády ČR (International Relations a přeshraniční spolupráce), pobočka 41, Tábor.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.