Babišův spojenec a národ politických „muklů“

6. 07. 2019 14:06:08
Když jsem pozoroval mohutný dav v Praze na Letné, v přímém televizním přenosu, zachvátila mě myšlenka, že jediným spolehlivým spojencem premiéra Babiše jsou jeho voliči. Co mě poněkud silně zarazilo, byly transparenty...

protestujících. Byly jich stovky, snad tisíce, ale žádný z nich nevyžadoval nové volby. Dav patrně skálopevně věřil, že by je nevyhrál a většina voličů by se postavila za Babiše...

Ať už je premiérovi vyčítáno cokoliv - právem, či neprávem, kdybych měl možnost promluvit k onomu statisícovému davu, zařval bych z plných hrdel Ježíšův výrok: „Kdo z vás je nevinný, ať první hodí kamenem!

Když pozorujeme naše české dějiny z kteréhokoliv úhlu chceme, musíme zcela objektivně dojít k závěru: „I kdyby se podařilo Andreje Babiše zavřít - vinnen, respektivě nevinnen, to v naší justici nikdy žádnou roli nehrálo, je nutné přiznat, naši nejvýznamější činitelé jsou takřka všichni, alespoň podle výroků justice, „hrdelní zločinci“.

Babiš, by nebyl ani první, a já, jak jsem měl možnost z vlastní praxe poznat českou justici, patrně v žádném případě, ani poslední obětí tohoto „bohulibého“ zařízení, které nehledá ani právo, ani spravedlnost, nýbrž – jak se zdá, v první řadě oběť.

Pro odsouzené z politických důvodů se v dobách totality vžil pojem „mukl“, zkratka pro „muž určený k likvidaci“. Takřka všichni naši prezidenti byli „muklové“ a nikdo nikdy proti tomu nezvedl ruku k protestu.

Takže, Babiš by rozhodně nebyl prvním vysokým vládním činitelem putujícím za mříže a – kdyby to šlo, snad by mohl skončit i trestem smrti oběšením.

Podívejme se nyní na věc zblízka:

Tomáš G. Masaryk – první prezident ČSR. Pražská justice ho v roce 1915, v nepřítomnosti, odsoudila k trestu smrti za údajnou „vlastizradu“. Když už nebylo možno odsouzence donutit k výkonu trestu (nacházel se v emigraci ve Švýcarsku), tak pražská justice 1915 poslala za mříže alespoň jeho dceru Alici a v roce 1916 i jeho manželku Charlottu.

Edvard Beneš – druhý prezident ČSR. Odešel rovněž 1915 do zahraničí. Nejdříve do Švýcarska a posléze se usadil v Paříži, kde začal spolupracovat s Masarykem. V jeho nepřítomnosti ho pražská justice, kvůli „velezradě“, odsoudila k trestu smrti.

Emil Hácha – třetí prezident ČSR a prezident Protektorátu Čechy a Morava. Na příkaz ministra vnitra, Václava Noska, byl 13.05. 1945, kvůli „velezradě“ zatčen a na Pankráci ve vězeňské nemocnici, dne 27.05. 1945 zemřel.

Klement Gottwald – tzv. „první dělnický prezident“ ČSR. V roce 1924 se ve Frýdku zúčastnil nepovolené demonstrace a odseděl si tři dny v místním žaláři. V roce 1932 mu hrozilo další trestní stíhání za porušení paragrafu na ochranu republiky, neboť na ulici vyřvával heslo: „ Ať žije sovětské Československo! “ Před zatčením emigroval 1934 do Moskvy.

Antonín Zápotocký – tzv. „druhý dělnický prezident“ ČSR. V dubnu 1939 se i s manželkou pokusil o emigraci do Sovětského svazu ale byli zadrženi při pokusu o přechod do Polska. Do února 1940 byl Zápotocký vězněn v Praze na Pankráci, posléze v drážďanské věznici a nakonec až do roku 1945 v koncentračním Táboře Sachsenhausen. Ten samý osud by očekával Gottwalda, kdyby se mu nepodařil včasný útěk do SSSR.

Antonín Novotný – tzv. „třetí dělnický prezident“ ČSR a posléze ČSSR. V roce 1941 byl zatčen a až do roku 1945 vězněn v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen.

Ludvík Svoboda – prezident ČSSR a armádní generál. Dne 25.04. 1950 byl odvolán z funkce ministra obrany a dne 22.11. 1952 následovalo zatčení. Ve vyšetřovací vazbě pobyl až do prosince 1952. V lednu 1953 byl z vazby propuštěn do nuceného důchodu a směl pracovat pouze v JZD Hroznatín coby účetní.

Gustav Husák – prezident ČSSR 1975 – 1989. V únoru 1951 byl zatčen a 24.04. 1954 byl v procesu s tzv. „buržozními nacionalisty“ souzenými za „velezradu, sabotáž a vyzvědačství“ pražskou justicí odsouzen na doživotí. Byl jedním z mála odsouzených, kteří při sadistických mučeních nepřiznali žádnou vinu, což mu patrně zachránilo život. Rozsudek nad ním byl vyhlášen až po smrti Stalina a Gottwalda. To rovněž přispělo k tomu, že unikl trestu smrti oběšením.

Václav Havel – prezident ČSSR a ČR. Nedlouho po vyhlášení „Charty ́77“ byl zatčen a strávil pět měsíců ve vyšetřovací vazbě. V říjnu 1977 následovalo odsouzení pražskou justicí na 14 měsíců podmíněně. Další vyšetřovací vazba následovala v lednu až březnu 1978. V květnu 1979 byl Havel opět zatčen a tráví následujících pět měsíců ve vazbě. V říjnu 1979 dochází k soudnímu líčení a pražská justice mu napařila 4 roky nepodmíněně, prakticky za jedno „velké nic“. Budoucí hlava státu pobyla ve vězení tedy více než pět let...

Vyvalila se někdy dvěstětisícová masa odpůrců do ulic s požadavkem: „My nechceme trestně stíhaného mukla a kriminálníka Václava Havla za prezidenta!“ ? Odmítl masově někdy český a slovenský národ uvedené hlavy státu akceptovat, protože je justice uvrhla do věznic nebo koncentračních táborů?

V případě Babiše, který prozatím pražskou justicí nebyl odsouzen na „doživotí“ (trest smrti dnes už nejde), bych protestujícím masám (a hlavně mé straně KDU-ČSL) doporučoval postoj Ježíše Krista: „Kdo z vás je nevinnen, ať první hodí kamenem!

Jediným spojencem Babiše jsou jeho voliči. Buďte féroví a vyžadujte upřímně nové volby – uvidíme, kdo je vyhraje! Hlavně nikomu nezávidět úspěch. Nikdo z nás není bez chyby – „ nobody is perfect “, snad s výjímkou Boha, ovšem on není člověk...

Autor: Jan Berwid-Buquoy | sobota 6.7.2019 14:06 | karma článku: 39.23 | přečteno: 2054x

Další články blogera

Jan Berwid-Buquoy

Kopnutý koněm

Žádné šťastné manželství neexistuje. Existují manželství, kde se to ještě jakž, takž vydržet dá a potom jsou manželství, kde se to prostě již vydržet nedalo. Následný akt se v takovém případě nazývá rozvod.

28.8.2019 v 12:22 | Karma článku: 23.16 | Přečteno: 848 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Vnitřní nepřítel zvaný prezident

Ještě se v dějinách existence našeho státu nestalo, že by prezident byl obžalován z protiústavní činnosti. Pokud je mi známo, ani neznám případ, že by se od roku 1945, něco podobného odehrávalo někde v Evropě.

9.8.2019 v 10:26 | Karma článku: 22.47 | Přečteno: 1096 | Diskuse

Jan Berwid-Buquoy

Honění ptactva by se mělo zakázat!

Protože lidstvo takřka každý den proti něčemu protestuje, aniž bych se těchto protestů zúčastňoval, neboť toto často považuji za naprostou ztrátu času, dovolím si tímto zaprotestovat proti "honění ptactva".

30.7.2019 v 11:31 | Karma článku: 21.50 | Přečteno: 805 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Bohumír Šimek

Proč kolabuje české zdravotnictví?

Základní problém: Zdravotní péče musí být zaplacena. V Česku je od počátku zdravotní péče hrazena jen částečně. Dnes vnitřní dluh představuje stovky miliard korun.

22.9.2019 v 17:12 | Karma článku: 12.93 | Přečteno: 373 | Diskuse

Libor Čermák

Nechali byste se rozhodit tím, za co jste šli před dvaceti lety na karneval?

V Kanadě vypukla před volbami divná aféra. Kanadský premiér Trudeau prý šel před 20. lety na karneval za Araba. A prý to bylo z nějakých důvodů špatné. Já se divím, že někdo to vůbec považuje za skandál a že to premiéra rozhodilo.

22.9.2019 v 14:07 | Karma článku: 31.94 | Přečteno: 632 |

Miloš F. Pechar

Budu snad volit Trikolóru?

Několik nesouvislých myšlenek nad blogovým článkem Jana Tichého(Bnj) Proč člověk jako já zvažuje volbu Trikolóry? Jde opravdu o nesouvislé myšlenky, proto je alespoň pro snadnější přehled souvisle čísluji, bude-li co do diskuse.

22.9.2019 v 13:42 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 688 | Diskuse

Petr Máj

Proč může Miloš Zeman říkat dopředu, co udělá, kdyby…

Pro mnohé je odpověď na tuto (zcela jednoduchou) otázku nepochopitelná, hlavně však nepřijatelná - i když je naprosto logická:

22.9.2019 v 9:06 | Karma článku: 37.20 | Přečteno: 1385 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Proč člověk jako já zvažuje volbu Trikolóry?

Amatérský ekolog, přírodomilec, ekologický zahrádkář, odpůrce farmaceutického průmyslu, příznivec psychosomatiky, typově spíš anarchokapitalista, odpůrce přebujelé byrokracie a přílišného konzumu zvažuje .,...

21.9.2019 v 18:02 | Karma článku: 35.33 | Přečteno: 1377 | Diskuse
Počet článků 266 Celková karma 22.38 Průměrná čtenost 2517

Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy, docent rer.pol. President Českého Institutu Mezinárodního Setkání (ČIMS). Místopředseda České atlantické komise NATO a předseda Sekce osvěty a zpravodajství České atlantické komise (ČAKO).  Majitel barokního zámku v Táboře-Měšicích.

Najdete na iDNES.cz