Fiala

Americký spisovatel Jack London napsal v roce 1913 jednu ze svých známých publikací "John Barleycorn" (do češtiny přeloženo "Ďábel alkohol"). Alkohol a drogy jsou zhoubným nádorem naší civilizace. Od roku 1913 se nic nezměnilo...

Paní Fialová je alkoholik a pan Fiala je notorický alkoholik. Někdy se zdá jako by to bylo obráceně, ale to sem teď nepatří.

Milují se a z lásky se chodí opíjet do hospody společně. Většinou se zpijí do němoty v Bráníku, protože v Podolí bydlí, aby to měli blízko domu, kdyby je nechtěli pustit do autobusu.

Ačkoli je toto alkoholické manželství šťastné, dochází i tam čas od času ke sporům.

Jednou vylétl Fiala z hospody v Bráníku  s křikem: „Mám jí! Mám jí! Je od mojí ženy!“ Doběhl až na stanici autobusu, kde opakoval jedno a totéž.

Jakýsi čekající na lavičce se ho zvědavě tázal: „Co naříkáte? Co máte, pane?“ Fiala se k němu sehnul a vrazil mu facku: „Tak, teď jí máte taky, ale ode mne!“

Jednou ho cpala Fialová, zpitého na mol, do autobusu. Řidič ho tam ovšem odmítal vpustit:“S tou vopicí mi sem prosím Vás  nelezte!“

Zavřel dveře a Fiala zůstal na zastávce. Obrátil se na manželku a breptá: „Vidíš s tebou mě nechtěj pustit ani do autobusu!“

Manželka se urazila, příštím autobusem odjela a nechala ho jít samotného pěšky

Fiala se začal potácet Novodvorskou ulicí vzhůru do „rodného“ paneláku, když tu ho srazil do příkopu trabant. Vystrašený řidič vyskočil z vozidla, kterému se francouzsky říkalo „le carton de blamage“ a pomáhá opilcovi na nohy.

Neustále se mu omlouvá. Fiala ho náhle razantně přeruší: „Tak už je toho dost! Vůbec nic se nestalo. Já bych se tak jako tak  stejně za chvíli skácel do příkopu sám.“

Řidič ho alespoň odvezl domů.

Alkoholik jakžtakž nalezl klíče a šťourá se v klíčové dírce úplně cizího bytu. Nájemník otevře dveře, řka: „Poslyšte Fiala, to je omyl. Vy bydlíte o patro víš.“

Násoska mávne rukou a bez hlesu odchází  do noční tmy paneláku nemoha najít světelný spínač. Chvíli se motá po budově a nakonec stojí  před těmi samými dveřmi: „Fiala, Vy jste zase sežraný na mol. Řekl jsem, že váš byt je o patro výš!“. Popadne ho zalímec, cloumaje s ním do výtahu a stiskl mu 13 poschodí.

Nějakou shodou záhadných okolností se objeví notorik opět ve 12. poschodí u toho samého bytu, kde se opět pokouší trefit klíčovou dírku. Dveře se rozlítnou: „Co tady zase děláte?“

Fiala se zděšeně podívá do tváře rozzlobeného souseda a rezignovaně zabreptá: „To přeci není možný. Chlape, ty tady bydlíš snad všude!“

Pakliže se Fiala nedostal do svého bytu, chodí po paneláku do dnes...