Solidarita s Babišem a nikoli koryto...

V těchto nelehkých časech Covidu-19, připomínajících částečně válečné hospodářství, stanné právo a částečně „železnou oponu“, všichni nutně potřebujeme vzájemnou solidaritu a nikoli nelítostný volební boj o politická koryta.

Opozice by měla vytvářet program pro reálné řešení neblahé situace a nikoli házet premiérovi Babišovi klacky pod nohy a valit mu balvany do cesty. Takováto volební taktika je krajně nechutná a dokazuje pouze transparentní bezradnost opozičních stran. Došlo k jakési semknutosti proti Babišovi ke které se připojili i komunisté.

Připadá mi to jako klasický americký filmový western „High Noon“ (V pravé poledne) s Gary Cooperem v hlavní roli,  na který bylo, v době totality (1958), celé měsíce vyprodáno...

Šerif jednoho městečka na divokém západě organizoval obranu proti skupině loupežných darebáků a nakonec proti nim zůstal úplně sám...

Je naprosto pochopitelné, že snahou každé politické strany je drát se k moci a tím si pro své předáky zajistit nadprůměrný finanční příjem. To je zcela legitimní a nelze proti tomu nic namítat, pakliže jsou zachovávány určitá mravní kritéria. Nechávat však Babiše ve štychu v době vyhrocené corona krize, kde je naopak nutná semknutá solidarita, považuji za vrchol morální zrady!

Zneužívání momentální nepříznivé situace k získávání důležitých výhod v boji o volební koryto je ve skutečnosti zavrženihodný postup proti národu a jeho zájmům. Přičemž opoziční strany nepředkládají žádné reálné řešení vzniklé krizové situace, nýbrž pandemii personifikují na účet premiéra Babiše a svalují na něho, co se dá. Je to ubohost a zbabělost se vším všudy. To má být příklad a ukazování morální cesty národu?!

   Domnívám se, že každý normálně a upřímně myslící volič tuto směšnost rozpozná. Jako křesťanský demokrat bych chtěl upozornit na text otčenáše: „Otče náš jenž jsi na nebesích...odpusť nám naše hříchy, jako my odpouštíme naším viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás všeho zlého.“  

 (V originále: Pater noster, qui es in calis... dimítte nobis débita nostra, sicut et nos dimíttimus debitóribus nostris, et ne nos indúcas in tentatiónem, sed líbera nos a malo).

   Základem naší demokratické civilizace je křesťansko-židovské náboženství.

 Proč lidé usilující o moc a tím o koryto se snaží zbavit Andreje Babiše tím, že sami sebe uvádějí v pokušení a jako taktiku nasazují zlo? Je to snad ve smyslu otčenáše?

„Nobody is perfect“ říkají naši anglo-američtí přátelé. Samozřejmě i premiér Babiš dělá chyby, neboť se ocitl v situaci, která tady ještě nikdy nebyla a je nutné nejdříve najít orientaci, aby se mohlo přistoupit k řešení celosvětové pandemické krize. Ale, co se týká „chyb“ neříká nám snad otčenáš „odpusť nám naše chyby, jako my odpouštíme naším viníkům“ ?

Místo neurvalé snahy o politické koryto, by bylo zde na místě spíš „odpuštění viníkovi“.

Pakliže chceme usilovat o pravdu, musíme nejdříve v našem nitru zasít upřímnost a nikoli se pokoušet odstraňovat jedno zlo druhým.

Samozřejmě, každý z nás touží po nadprůměrném příjmu a proto ďáblem nastražené mocenské koryto láká. Je však, v zájmu udržení našeho společenského řádu, nutné zachovávat morálku lidské důstojnosti. Upřímnost a slušnost především!

Když se roce 1940 stal Winston Churchill britským premiérem a Velká Británie byla ve smrtelném ohrožení nacistickým Německem, zcela upřímně oslovil svůj národ:

„Nikdy neustupujte, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, v maličkostech ani velkých věcech, o kus ani o kousek, ledaže byste ustoupili cti a dobrému mravu. Nikdy neustupujte před nátlakem, nikdy se nepoddejte zdánlivě zdrcující převaze nepřítele. Když procházíte peklem, nezastavujte se.“

   Vážený předsedo vlády, Andreji, Vaše miliardy jsou velice lehkým terčem závisti a zášti...   držte se proto přikázání Winstona, vítěze 2. světové války. Bůh stojí vždy na straně odvážných a slušných. Nenechte se srazit na kolena záští a závistí méně úspěšných zbabělců...

Kdo vytrvá v morálce, odvaze a upřímnosti – zvítězí !