Já bych tady vyzdvihl statečnost rodu Berquiů a vše, co udělal pro tento národ. Tak třeba na soutěži tlusťochů v roce 1893, uspořádané v Grenoblu, kde šlo o to, aby při hostině tlusťoch přibral co nejvíce kilogramů, získal druhé místo jeden z Berquiů, ze 126 kilo to dotáhl na 130. Potomka tohoto šlechtice, autora článku a historika bych se jen chtěl zeptat, kdo to byl dr. Zenkel, co ho zmiňuje v textu.

Poslyšte Preslere, Vy ať řeknete, co chcete, vše jde mimo.

 Otto Černý mele alespoň páté přes deváté, ale Vy vůbec nejste ani schopen strefit se do problému.

 Preslere v Grenoblu se 1893 nic takového nekonalo. Co to plácáte, kdo je Berqui? Pakliže nemáte tušení o Dr. Petru Zenklovi, tak si to najděte na internetu a neobtěžujte s tím mne!

Preslere, teď ale upřímně: neberete Vy drogy?

Zajímavé čtení... A ještě mne zaujaly diskusní příspěvky autora článku. Hlavně v tom, že už neoslovuje své diskusní partnery prvním pádem jednotného čísla, jak to dělal dosud. Začal použávat křestní jména a ve správném pádu... Je to o moc lepší, když mne někdo osloví Pavle či pane Pavle, než pane Nitka...

No, všichni jsme nějací, křišťáloví andělé co nic nezkazí a všechno dokáží, nejsou jaksi z tohoto světa. Dost možná, že by dnes byla i mojí politickou odpůrkyní. Skoro určitě, pokud by nezmoudřela, tedy podle mého. Ale že bych jí za to dával provaz...?

Vy tady, a není to poprvé, trochu tendenčně otevíráte ty 13. komnaty jiných. Nevím, co Vás k tomu vede, taková témata nejsou na jeden článek, ty věci jsou mnohem složitější, to je na vědecká pojednání, na vědecké disputace, protože se takové osudy prolínají s našimi náhledy na dějiny, na právo a spravedlnost a tady jaksi navádíte, no, oni ji popravili, nezaslouženě, snad, ale podívejte, jaká byla. Není to snad jedno jaká byla? Budete stejným náhledem odsuzovat bývalé rakouské vojáky, kteří věrně sloužili a pak se dostali do zajetí a byli v legiích? Mnoho jich šlo do legií i jen proto, že zajatecké tábory byly tehdy hrůza a běs a při nestabilní politické situaci v Rusku šlo i o krk. Budeme také říkat, no jo, ale oni .... atd.

No a závěrem: byl jste někdy u výslechu na StB? Rozhodoval jste se někdy třeba na samotce, jestli si ulehčíte, ne vykoupíte, nějakou puštěnou informací? Fungoval jste někdy v poloilegaglitě při vědomí, že každý den může být poslední? Víte, v tom je ten rozměr osobnosti, v tom je ta statečnost, v tom je viděna kvalita člověka. Nikoliv v tom, když to přeženu, jestli v dětství trhal mouchám křídla.

Budete v snad dokazovat její nestatečnost, nechci říci zbabělost?

Co Vy jste hrdinského vykonal, že budete posuzovat? Ono něco jiného je propichovat nepřítelem perem, něco jiného je stát mu tváří v tvář.

Na to ostatní, ať Vám odpoví autor. Ale jedna věc Otto. Když jsem se v roce 1994 oženil, tak moje žena byla Ukrajinka. Když jsem tam jel na svou druhou svatbu, dle jejich, a pak  jsem byl v šoku, když mi řekli, jak se české legie chovaly na Ukrajině a jak tam řádily.Že vypalovaly vesnice, vojáci legie znásilňovali ženy, stříleli do všech, kdo se jim zdál nepohodlný.

Manžel Milady Horákové byl vzdákený příbuzný mé babičky. I když článek beru jako směs polopravd, pak stejně je mi příjemné, když zjišťuji, že na mnohé věci měla M.Horáková podobný názor, jako já. Předpokládám, že by nesouhlasila ani s rozsáhlými restitucemi církevního majetku, ani s rozsáhlými restitucemi majetku potomků feudálů, pokud by se tito řádně nevypořádali s potomky nevolníků, popřípadě s potomky těch, jimž byl zabaven majetek po r. 1620.

Kdybych neznal vaše žblebty z jiných diskusí, tak bych Vám možná i věřil. 

Díky za zajímavý úhel pohledu.

Vždycky mě fascinuje jak barevná historie dokáže být když odložíme černobílé ideologické brýle...

A když vám totéž sdělí paní Semelova, tak po ní všichni skočí.

V jednom pořadu o MH byla uvedena vzpomíky její přítelkyně, která říkala, že MH se jí opakovaně svěřila se svojí obavou, že špatně dopadne. Víte o tom více? Např. z čeho pramenila tato obava?

Když děláte ilegalitu, asi si nemůžete být jistý životem.

pěkný článek, díky za něj i slibované pokračování;

PS: i dr. Edvard Beneš byl zastáncem socialismu, i toho národního.

Petře, máte pravdu.

Pouze bych chtěl dodat, že všichni naši prezidenti od roku 1918 - s výjimkou Havla a Klause - byli buďto socialisté nebo komunisté.

Děkuji za informace, něco jsem věděla, něco ne. Jestlipak si paní Horáková uvědomila v nacistickém a komunistickém žaláři, že pozvolný vývoj v R.-U. monarchii by byl býval daleko lepším řešením. Mariánský sloup mohl stát dodnes na svém místě jako v jiných českých a moravských městech a nikdo by ho s politikou nespojoval. Škoda toho památníku. Přes svoje chyby a omyly byla MH statečná žena.

Paní Maruško,

v následujících pokračováních mé řady "Milada Horáková" uvidíte, že zas tak moc statečná nebyla. Byla neprůhledná a uměla po sobě zahlazovat stopy.

Přes tragickou smrt paní Horákové je nutno konstatovat, že se stala obětí spolupráce svojí strany (a jí samé) s komunisty na zákazu pravicových stran. Nebyla sama, takových bylo hodně i ze zbývajících dvou a to sociální demokracie a lidovců. Stejně tak na dohodě těchto, že již nebude opozice, ale pouze spolupráce všech stran na jednotné platformě. Takže již v roce 1946 se nedalo mluvit o demokratických volbách.

to jsou však důsledky všech socialismů. Nakonec semelou samotné aktéry. A znovu opakuji - MH byla zavražděna a ještě bestiálně.